Tisková zpráva v češtině níže, či na tomto odkazu.

Prague, June 27, 2024 – Most elderly refugees from Ukraine have to rely on the support of their relatives. However, the unaccompanied ones are particularly vulnerable, especially when it comes to coping with health problems. In addition, 54 per cent of respondents said that their household would not be able to cover an unexpected expense of CZK 2,500. Refugees may also face social isolation and feelings of loneliness. Active involvement in groups and community associations is one of the sub-strategies to counter this isolation. This is according to the latest survey on older refugees from Ukraine, conducted by the International Organisation for Migration (IOM) in Czechia in the first quarter of this year.

Although some of the respondents who are older refugees are more financially stable than others, the overall financial situation remains unfavourable. More than half of the respondents (54%) said that their household could not afford to cover an unexpected expense of CZK 2,500. The Ukrainian pension is significantly lower than the Czech one and some of the respondents do not even have access to it. Most respondents combine multiple incomes, with the most common being support from the authorities (74%), social benefits from Ukraine (55%) and family support (43%).

While most older refugees in Czechia can rely on the support of relatives (most often their children), this reversal from their former financial independence in Ukraine can be a challenging change. Feeling like a burden to their children puts pressure on their psychological state and makes them question their social identity. "However, as refugees, their children may also find themselves in a difficult life situation. Financially, this may be unsustainable and other solutions must be found to support older refugees," says Andrea Svobodová from IOM's Analytical Department.

"We tend to measure the success of integration in terms of economic self-sufficiency. This can be difficult for older people. But it does not mean that they do not want to be socially involved and useful, for example in community activities or looking after grandchildren. It is important to perceive and recognise this," says Andrea Svobodová. Many respondents would like to work in Czechia despite their retirement age. The main reasons given are the need to integrate into society, to be active and the need for financial independence from the state or family. Only 12% of respondents were employed at the time of the interview. The most common barriers for those not looking for work are language barriers (80%) or health (59%).

According to the survey, 77% of respondents also have at least one person with specific health needs in their household. The majority of respondents (71%) identified the language barrier as the main barrier to healthcare. The qualitative part of the research also highlighted the fact that it is difficult for many of them to navigate the Czech healthcare system, as it is different from the Ukrainian one. These factors may explain why more than a quarter (27%) of respondents have not yet registered with a GP.

Older refugees in difficult financial situations are more susceptible to fraud and may be more likely to be victims of exploitation. Financial support in the form of state grants and social support in the form of social assistance and interpretation services can substantially help the most vulnerable refugees from social exclusion. Last but not least, socio-cultural, community-oriented activities were also highly valued.

The full report is available here.

Celá výzkumná zpráva v češtině zde.

Tisková zpráva v češtině

Starší uprchlíci z Ukrajiny čelí v ČR sociálnímu vyloučení a chudobě

Praha, 27. 6. 2024 – Většina starších uprchlíků z Ukrajiny se musí spoléhat na podporu svých příbuzných. Ti bez doprovodu jsou ovšem obzvláště zranitelní, zejména v souvislosti se zvládáním zdravotních problémů. Na 54 procent respondentů navíc uvedlo, že by jejich domácnost nezvládla pokrýt neočekávaný výdaj ve výši 2 500 Kč. Uprchlíci se také mohou potýkat se sociální izolací a pocitem osamělosti. Aktivní zapojení do skupin a komunitních spolků patří mezi dílčí strategie, jak této izolaci čelit. Vyplývá tak z posledního průzkumu zaměřeného na starší uprchlíky z Ukrajiny, který provedla v Česku Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v první čtvrtině letošního roku.

Přestože někteří z respondentů, kteří jsou staršími uprchlíky, jsou finančně stabilnější než jiní, celková finanční situace zůstává nepříznivá. Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že si jejich domácnost nemůže dovolit pokrýt neočekávaný výdaj ve výši 2 500 Kč. Ukrajinský důchod je výrazně nižší než český a někteří z respondentů k němu navíc nemají přístup. Většina respondentů kombinuje více příjmů, mezi nejčastější patřila podpora od úřadů (74 %), sociální dávky z Ukrajiny (55 %) a podpora rodiny (43 %).

Ačkoliv se většina starších uprchlíků v ČR může spoléhat na podporu svých příbuzných (nejčastěji dětí), tento obrat z jejich dřívější finanční nezávislosti na Ukrajině může představovat náročnou změnu. Pocit, že jsou pro své děti přítěží, vyvíjí tlak na jejich psychický stav a nutí je zpochybňovat svou sociální identitu. „Jejich děti se ovšem jako uprchlíci mohou také nacházet ve složité životní situaci. Finančně to zkrátka může být neudržitelné a je potřeba hledat jiná řešení, jak starší uprchlíky podpořit,” upozorňuje Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

„Úspěšnost integrace máme tendenci měřit v rovině ekonomické soběstačnosti. Ta může být pro starší lidi obtížná. Neznamená to ale, že se nechtějí společensky zapojit a být užiteční, třeba v rámci komunitních aktivit či hlídáním vnoučat. Je důležité toto vnímat a uznávat,” říká Andrea Svobodová. Mnoho respondentů by totiž v Česku chtělo pracovat i přes svůj důchodový věk. Hlavními uváděnými důvody je potřeba začlenit se do společnosti, být aktivní a potřeba finanční nezávislosti na státu či rodině. Pouze 12 % respondentů bylo v době rozhovoru zaměstnáno. Nejčastějšími překážkami pro ty, kteří si práci nehledají, je jazyková bariéra (80 %) nebo zdravotní stav (59 %).

Podle výzkumu má také 77 % respondentů v domácnosti alespoň jednu osobu se specifickými zdravotními potřebami. Většina respondentů (71 %) označila jako hlavní překážku ke zdravotní péči jazykovou bariéru. Kvalitativní část výzkumu poukázala i na skutečnost, že je pro mnohé z nich obtížné se v českém zdravotnickém systému zorientovat, neboť je odlišný od ukrajinského. Tyto faktory mohou vysvětlovat, proč se více než čtvrtina (27 %) respondentů doposud neregistrovala u praktického lékaře.

Starší uprchlíci, kteří se nacházejí v tíživé finanční situaci, jsou náchylnější k podvodům a mohou se častěji stávat obětmi vykořisťování. Finanční podpora formou státních příspěvků a sociální podpora ve formě sociální pomoci a tlumočnických služeb může zásadně pomoci těm nejzranitelnějším uprchlíkům před sociálním vyloučením. V neposlední řadě také byly velmi ceněny sociokulturní, komunitně orientované aktivity.

***

For more information, please contact fstowasser@iom.int.